Cesta vedoucí k dnešní Encyklopedii

Projekt pod názvem Encyklopedie českých právních dějin sleduje sumarizaci vědeckých poznatků o nejdůležitějších právněhistorických událostech, pramenech a osobnostech z českých právních dějin. Editoři se tímto projektem rozhodli navázat na předchozí snahy o zpřístupnění veřejnosti informací z právní historie v podobě slovníku. Počátky těchto snah sahají do konce 19. století. Tehdy Hermenegild Jireček začal zpracovávat historický slovník slovanského práva, který vyšel v roce 1904 v rozsahu 448 stran. Zároveň Karel Kadlec začal pracovat na soupisu materiálů pro Všeslovanský naučný slovník (glosář), v němž měla být zachycena terminologie všech slovanských národů. Téměř třicet let se svými spolupracovníky sbíral materiál k dílu, jež mělo být vyvrcholením jeho vědecké práce. Své představy o slovanském glosáři představil v roce 1925 v polském časopise Księga pamiątkowa ku czci Oswalda Balzera. V roce 1928 však zemřel a slovník tak zůstal nedokončen.
Další etapa snah o právněhistorický slovník začala až v roce 1950, kdy Václav Vaněček jakožto předseda právněhistorické komise zřízené v tehdejším Slovanském ústavu všechen materiál glosáře převzal. Po ustavení Československé akademie věd byla tato komise včleněna do nově vzniklého kabinetu dějin státu a práva ČSR. S komisí do akademie věd přešel i veškerý Kadlecův materiál. Všeslovanská Kadlecova koncepce však byla opuštěna a měla být v první etapě zpracována jen bohemistická část glosáře s cílem vytvořit Český právněhistorický terminologický slovník. Účelem slovníku mělo být provedení výkladu již neznámých nebo nejasných právněhistorických pojmů.  V roce 1953 byla vytvořena rámcová pravidla pracovního postupu při přípravě slovníku a o rok později pravidla první (excerpční) etapy prací, jež byla společně publikována v Právněhistorických studiích č. 2. Z uvedených pravidel mimo jiné vyplynulo, že měly být zaznamenány výrazy, které byly v oblasti české a slovenské národní kultury vytvořeny v souvislosti se státním a právním životem (s politickými a právními institucemi) anebo jichž bylo v této souvislosti typicky použito, ať by šlo o výrazy české, slovenské, latinské, německé, maďarské nebo jiné. Dále bylo rozhodnuto, že práce bude rozdělena do několika etap s tím, že v první etapě bude provedena reexcerpce materiálů, dosud zpracovaných v letech 1929 – 1952 v České akademii věd a umění a ve Slovanském ústavu pro bohemistickou část Kadlecova glosáře.  V roce 1956 došlo k upřesnění pravidel pracovního postupu slovníku. Do diskuse o dalším postupu byly zapojeny další vědecké instituce, například Ústav pro jazyk český ČSAV, Kabinet filologické dokumentace Ústavu české literatury ČSAV a Státní ústřední archiv. Definitivně bylo stanoveno, že slovník má obsáhnout veškerou právní terminologii, které se používalo v českých zemích od nejstarších dob, a to bez ohledu na to, o jaký jazyk šlo. Jádrem slovníku však měla být terminologie česká. Práce na tomto projekty měla odezvu i v zahraničí, zejména v Polsku.
Výsledkem práce Ústavu státu a práva ČSAV byl soubor více než 250 000 hesel uspořádaných na kartotéčních lístcích. Ty byly pro další badatelské účely zpracovány autorskou dvojicí Bohuslav Roučka a Vladimír Růžička do pracovního hesláře, jenž byl interně vydán v roce 1975. Další práce na tomto hesláři však nepokračovaly.
Dalším inspiračním zdrojem pro vytváření koncepce Encyklopedie českých právních dějin byly obdobné zahraniční publikace, z nichž redaktory zaujal především německý výkladový slovník „Handwörterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte“. Jedná se o nejvýznamnější příručku pojednávající o německých právních dějinách. Nabízí abecedně řazená hesla právněhistorických, historických a právních pojmů, událostí a osobností. Časové rozpětí sahá od antiky až do současnosti, přičemž těžiště leží v období středověku. Cílovou skupinou pro tento slovník jsou vedle právních historiků, obecných historiků, teologů a mediavistů  rovněž další zájemci z ostatních oborů historie.
První vydání vycházelo v berlínském vydavatelství Erich Schmidt Verlag mezi lety 1971–1998 v celkem pěti svazcích a obsahovalo více než 5000 hesel. Slovník založili Wolfgang Stammler, Adalbert Erler a Ekkehard Kaufmann. Od roku 2004 probíhají práce na druhém vydání, na kterém se podílí Albrecht Cordes, Hans-Peter Haferkamp a Heiner Lück. Autorský kolektiv tvoří 540 odborníků a mělo by být vydáno celkem šest svazků. Jednotlivá hesla byla nově přepracovávána a jsou do nich zahrnuty nové vědecké poznatky z posledních padesáti let. Oproti prvnímu vydání jsou výrazně posíleny moderní dějiny a došlo rovněž ke zřetelnějšímu zdůraznění evropských souvislostí. První svazek vyšel v roce 2008, druhý v roce 2012. Slovník disponuje rovněž elektronickou verzí na internetu, kde je možné zakoupit hesla i jednotlivě.
V roce 2009 v Brně vznikla právněhistorická společnost The European Society for History of Law, jejímž cílem je především umožnit co nejširší, zejména právnické veřejnosti poznat historické souvislosti minulé, současné i budoucí právní úpravy jednotlivých institutů. Dále právníkům v právní praxi zprostředkovat a přiblížit dobové názory na některé právní problémy. Společnost začala vydávat v Londýně anglický právněhistorický časopis Journal on European History of Law, pořádat vědecké konference a publikovat právněhistorické texty, a to jak v podobě sborníků, tak monografií. Zakladatelé této společnosti však chtěli jít mnohem dále, pokusit se sumarizovat všechny podstatné, doposud vybádané právněhistorické poznatky. A tak se v roce 2013 zrodila myšlenka mnohodílné Encyklopedie českých právních dějin.

Bylo třeba vyjasnit mnoho otázek, z nichž řada se řešila a upřesňovala v průběhu samotných prací na encyklopedii. Byla uzavřena dohoda s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Aleše Čeňka, který se ujal celého projektu jako hlavní vydavatel, s tím, že k projektu, vzhledem k jeho velkému rozsahu, byl přibrán ještě další vydavatel, a to vydavatelství KEY Publishing.
Dále bylo rozhodnuto, že encyklopedie bude mít jak tištěnou, tak elektronickou podobu. V době počátečních prací však nebylo možné ani odhadnout, kolik bude encyklopedie tvořit svazků, kolik bude autorů a kolik bude hesel. Z toho také vyplynulo, že nebylo možné odhadnout ani náklady na realizaci celého projektu. O to víc je třeba ocenit velkorysý přístup obou vydavatelství. Dohled nad strukturou a kvalitou encyklopedie zajistila vědecká rada a redakční rada encyklopedie složená z předních českých a slovenských právních i obecných historiků.

Zpět